Byly doby, kdy jsme brigádničili na polích. U strejdy v Lišově celé příbuzenstvo vázalo snopy, snášelo je do mandlíků, sbírali jsme brambory, potom jako myslivec jsem na brigádách svážel balíky slámy a stavěli jsme z nich stohy. Po polích běhali v houfech zajíci, v travinách nás lekaly vylétající koroptve, křepelky, či bažanti. U řezníka jsem si kupoval za 6 korun půl kila koňského točeňáku a k němu 5 housek z pekárny Jakeše. Byly skvělé i s játrovou paštikou, která se s tou dnešní nedá srovnávat. Rybníky byly plné divokých kachen a na Lomnicku i hus. O digitalizaci jsme neměli páru, dokonce i kapesní kalkulačky tehdy ještě nebyly o nějakých počítačích ani nemluvě. Bylo nám fajn, i když jsme tu byli zadrátovaní jak červenostrakatý skot na pastvině a hustili do nás komunistické nesmysly. Ty šly jedním uchem dovnitř a druhým ven a život šel nerušeně v poklidu a relativní spokojenosti dál. Pracovalo se šest dní v týdnu a práce nebyla obtíží jako dnes, kdy kraluje zábava.

To muselo být krásné, Fňuk

Je známo že všeho moc škodí