Protikuřácký zákon a Marek Benda

Je svoboda jednotlivce neomezená, anebo se má člověk v určitých situacích podřídit pravidlům? Má stát zasahovat do svobody člověka? Pomáhá protikuřácký zákon zdraví lidí a o kolik klesla návštěvnost hospod po jeho zavedení?

Majitelé hospod prohlašují, že hospodu si koupili za své, stát jim na to nic nepřidal, a proto mají právo si sami rozhodovat o tom, co se v jejich podniku bude dít. To je přímo mana pro uši ODS a jejího představitele v otázce fušování do protikuřáckého zákona, který osobně považuji za jeden z nejpřínosnějších od sametu.

V té souvislosti mě napadá příměr, který ilustruje nesmyslnost militantně prosazované písničky ODS o právech jednotlivce. Řekněme, že na křižovatce projedu na červenou a nabourám bourák páně Marka Bendy. Když na mě vystartuje s tím, jak to jezdím, tak chladnokrevně prohodím, že auto jsem si koupil za své, stát mi na něj nic nepřidal, tak mi taky nebude nařizovat, jak mám jezdit. Chtěl bych vidět reakci pana Bendy, jestli by řekl, no jistě, máte právo na to, abyste si rozhodoval sám, jestli zastavíte na červenou nebo ne. Spíš by argumentoval tím, že existují jistá pravidla, která je nutno dodržovat, aby nedocházelo k ohrožování ostatních na zdraví nebo životě.

Práva jednotlivce sice existují (například volební právo), ale jestliže by jednotlivec svou činností, svými požitky, měl ohrožovat zdraví nebo život společenství, je nutno vypracovat pravidla hry, která tomu zabrání. A kdo by taková pravidla měl vypracovat? Soukromé firmy? A které? Je v zájmu například ČEZu, aby se nekouřilo v hospodách? Phillip Morris by jistě takové téma zajímalo, ale je také jasné, za co by plédoval. Proto je tady neutrální instituce, které říkáme stát, a která má pověření od nás, běžných občanů, k tomu, aby taková pravidla tvořila. Funkce státu je v oblasti ochrany občanů nezastupitelná a své občany, ať už slabé, nemohoucí, chudé, atd. ochraňovat musí, protože jsou to právě občané, kdo vytváří jeho instituce. ODS stát nesnáší, nejraději by jeho roli minimalizovala na výběr daní (ovšem jenom nízkých pro podnikatele) a svobodu jednotlivce postavila na piedestal. Věrna prohlášení M. Thatcherové, velkého vzoru V. Klause, že „společnost neexistuje“, nevidí ODS žádný jiný zájem než neomezenou svobodu individua. Jenomže jednotlivec může svým konáním často společnosti škodit. Právě například kouřením nebo jízdou automobilu po centru města. V zemích, kde jsou v tomto uvažování dále než my, to dávno pochopili a kouření, ale i jízdu po městech, omezili.

Podle údajů citovaných v pořadu ČT24 Hyde Park ze 20.2. zavedli například Norové zákaz kouření v budovách a na veřejných místech již v roce 1988 a od roku 2004 na všech veřejných místech. Co do zdravotních dopadů došlo v Norsku ke snížení počtu mladých kuřáků ze 17 na 3 % a v poklesu tržeb se to nijak neprojevilo. Průměrné množství nikotinu ve vzduchu se  v hospodách snížilo z 28,3 µg/m3 na 0,6 µg/m3 (Ellingsen a  kol.: Airborne exposure and biological monitoring of bar and restaurant workers before and after the introduction of a smoking ban. In: Journal of Environmental Monitoring. 8, 2006, str. 362–368).

Británie zavedla zákaz kouření v roce 2007 a v důsledku toho se snížil počet pravidelných kuřáků o 2 miliony. Počet mladých kuřáků klesl z 26 na 17 % a zavřených hospod bylo 7000, přičemž je nutno vzít do úvahy, že v té době se snížila spotřeba alkoholu v důsledku ekonomické krize. Zároveň se snížil počet úmrtí na onemocnění srdce o 20 % (Zdroj: Cancer Research UK).

Benda, očividně v rozpacích z těchto tvrdých dat, v uvedeném pořadu nejdříve zarecitoval otřepaný Churchillův bonmot o zfalšované statistice a přestože neměl v ruce žádná data, stylem tvrzení proti tvrzení zpochybnil oficiální údaj o počtu úmrtí. Profesor Petruželka, přednosta Onkologické kliniky LF  UK, uvedl, že samozřejmě nelze svádět vznik všech nádorových onemocnění na vliv kouření, ale údaje o mortalitě nelze falšovat a podle propočtů odborníků je možné vycházet z toho, že z ročně registrovaných 60 000 nádorů je způsobeno 15 000 nádorových onemocnění vlivem kouření. Neboli 25 procent. Kouření má klíčový vliv na riziko vzniku nádorových onemocnění, Česká republika je na pátém místě zátěže nádorových chorob v Evropě, řekl profesor Petruželka v ČT24.

Počet pacientů s kardiovaskulárními problémy klesl podle výsledků jedné studie po zavedení zákazu kouření ve švýcarském kantonu  Graubünden o více než 20 % (Piero O. Bonettia, Lukas D. Trachsela, Max U. Kuhna, Thomas Schulzkia, Paul Ernee, Dragana Radovanovic & Walter H. Reinhart: Incidence of acute myocardial infarction after implementation of a public smoking ban in Graubünden, Switzerland: Two year follow-up. Ve: Swiss Medical Weekly. Bd. 141, 2011, doi:10.4414/smw.2011.13206 ).

Německá studie účinků zákazu kouření provedená s daty 3,7 milionů pojištěnců pojišťovny DAK-Gesundheit od začátku roku 2004 do konce 2008 konstatuje, že od zavedení přísnějších norem v kouření v letech 2007/8 došlo v Německu k poklesu léčení infarktů o 8 procent a u anginy pectoris o 13 procent (James D. Sargent, Eugene Demidenko, David J. Malenka, Zhongze Li, Helmut Gohlke & Reiner Hanewinkel: Smoking strictions and hospitalization for acute coronary events in Germany. In: Clinical Research in Cardiology. Vol. 101, No. 3, 2012, doi:10.1007/s00392-011-0385-1, str. 227–235).

Podle studie Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2009 zemře ročně přibližně 600 000 lidí na následky pasivního kouření.

Podle zdroje CRIF u nás v roce 2017 zavřelo provozovnu asi 900 živnostníků, přičemž toto číslo je nejlepší za posledních pět let.

Po volbách v Rakousku probíhá tento týden petice, kterou podepsalo asi 200 000 lidí a kteří žádají zostření protikuřáckého zákona.

Statistika firmy Statista  z roku 2017 uvádí, že od zavedení zákazu kouření navštěvovalo v Německu hospody 67 % lidí stejně často jako předtím, 14 % chodí častěji a pouze 5 % navštěvuje gastronomická zařízení méně než před zákazem. 

A ještě jeden příklad z praxe možná trochu ilustruje situaci: Pozorujeme ve Stodůlkách hospodu „U Drsnejch“, je nově rekonstruovaná a majitel dokonce vedle nekuřáckého lokálu zřídil i kuřáckou místnost, zvící zhruba 30 metrů čtverečních, s krásnými stolky, židličkami, televizorem. Stěny jsou prosklené, vše působí čistě a úhledně. A hádejte, kolik tam průměrně sedí lidí: 0 - 7. Vedlejší nekuřácký lokál o velikosti nějakých 300 metrů čtverečních je plný. Zdá se, že už ani kuřákům se nechce sedět v oblacích dýmu a být uzen jako uzenáč.

Kdyby měl pan Benda nádorové onemocnění, chtěl bych ho vidět, jak je žhavý do podpory kouření.