Metropolitní plán

Zabere nám nová mega výstavba městskou zeleň? Nebudou nové domy v Bubnech nebo na Rohanském nábřeží příliš vysoké? Je nutná tramvaj na Václaváku? Budou nové radiály rušit obyvatelstvo hlukem? Je opravdu nutná tak silná výstavba?

Všude čteme, v televizi slyšíme hororové vyprávěnky o tom, že v Praze je zoufalý nedostatek bytů, nebo dokonce bytová krize, a proto se musí stavět, stavět, stavět. Když jsem si otevřel portál Sreality, naklikl byty 1+1, 1+kk, 2+1 asi v pěti pražských obvodech, vyhodilo mi to 180 bytů ke koupi. Okamžitě. Samozřejmě za velmi mastné ceny.

„V loňském roce prodali developeři Trigema, Skanska Reality a Central Group 11 600 bytů. Nejvíce bytů se prodalo v Praze a to 5500, oproti roku 2016 však došlo k poklesu o 17,3 %,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Jestliže tak silně dochází k poklesu poptávky, tak podle zlatého pravidla všemocného trhu, by měly ceny klesat. K tomu však nedochází. Pak se nutně vtírá otázka, proč tomu tak je. Bytů je dostatek, zájem kvůli vysokým cenám klesá, ALE ceny zůstávají stejné nebo stoupají. Myslím, že tato mediální masáž bude zmanipulovaná těmi aktéry, kteří si od projektu slibují, že si silně namastí kapsy. Neboli developeři spolu s bankami, projektanty a realitními kancelářemi. Demografové sice hovoří o stoupající křivce obyvatel Prahy, ovšem je záhada, z čeho usuzují. Česká populace se nevyvíjí, porodnost stagnuje, takže českých obyvatel nepřibývá. Ve statistikách se hovoří o přílivu cizinců. Ale kterých? Těch 150 000 Ukrajinců, které chce dovézt průmysl? To budou ti, kteří si budou pořizovat  v Praze byty za 80 000 za metr čtvereční? A všichni „prachatí“ už dávno své rezidence mají. Tak pro koho se vlastně má tak zuřivě stavět? Moji tezi podpořil i profesor Maier z Fakulty architektury ČVUT, když prohlásil, že předpokládá velmi pomalé naplňování těchto nových bytových kapacit. Jižní město bylo kdysi koncipováno pro cca 100 000 obyvatel, a dnes jich tam žije asi 66 000, dodává architekt.

Jestliže se půl Moravy stěhuje do Prahy nebo do Brna, táži se, proč slovutní investoři nevytvoří dostatek pracovních příležitostí v těch regionech (Moravskoslezský, Ústecko atd.), odkud je největší migrace. Například za totáče byla fabrika v každé vesnici a takové přesuny obyvatelstva se nekonaly. Jenže to byla centrálně plánovaná ekonomika, zatímco živelný kapitalismus toho zřejmě není vůbec schopen. Tam rozhoduje pouze okamžitý zisk a po nás potopa. Dobrý příklad je Španělsko, kde se na dluh provedla v roce 2007 gigantická výstavba, rok poté přišla ekonomická krize, řada projektů zůstala rozestavěných, firmy nebyly schopny dluhy bankám splácet a do roku 2012 zkrachovalo celkem asi 250  000 stavebních firem a nezaměstnanost činila skoro 25 %. Lidé, kteří si vzali hypotéky a přišli o zaměstnání, nemohli dostát závazkům vůči bankám a o byty přišli. Otázka je, jestli se tento vývoj nebude opakovat, tentokrát třeba i u nás.

To mě konečně přivádí k Metropolitnímu plánu. Jistěže Praha Metroplán potřebuje, stavebník i občan by měl vědět, kde a co se bude v příštích 50 až 60 letech stavět, jakou podobu jeho město bude mít, jestli zbyde dost zeleně a veřejného prostoru,  jestli budou v nových oblastech školy, školky a doprava. Ale je nutné takhle, podle mého soudu hystericky, stavět? Vždyť MP plán počítá v budoucnu se zvýšením populace v hlavním městě o 600 000 lidí!

Otevřeme-li si Metroplán a budeme-li se snažit v něm něco najít, budeme zřejmě zklamáni. Plán je pro laika značně nepřehledný, aby člověk porozuměl textové části, musel by vystudovat přinejmenším stavební průmyslovku . Má celou řadu překryvných vrstev, které nakliknete nahoře ve čtvercích označených Z 01, Z 02 atd. Výrazy jako míra stability nebo hybridní struktura běžného občana spíš odpudí, než aby se z nich něco dozvěděl. Nicméně pro nás obyčejné lidi je důležité vědět, že červené horizontální i vertikální šrafování znamená, že se v této části bude stavebně něco dít. Číslíčka uvnitř vyznačených oblastí označují počet pater. Mega výstavba se předpokládá na nádraží Žižkov, na Smíchovském nádraží, na Rohanském nábřeží, ve Vysočanech a na Harfě, na Jižním městě, na Zličíně, na Bohdalci a ve Slatinách, kde má kupříkladu vyrůst sídliště pro 30 000 lidí.  Stavět se ale má ve spoustě jiných míst, která k tomu poskytnou sebemenší šanci.

Ze studie pro územní plán lokality Slatiny, Bohdalec a V korytech, vypracované pod vedením doc. Zdeňka Jirana z Fakulty stavební ČVUT, jsem měl pocit, že se autoři poctivě zabývali řešením složité oblasti, která je limitovaná průběhem železničních tratí a Jižní spojkou. Navrhují v rámci možností i relaxační zeleň, tramvajovou dopravu, v MP blíže neurčenou vybavenost. Nicméně noví obyvatelé Slatin se musí připravit na to, že železnice probíhající středem sídliště, která sice zajišťuje dobré spojení do centra, je bude obšťastňovat  hlukem. Nicméně zatím se jedná pouze o studii, která se může po debatách s obyvatelstvem v konečné podobě změnit.

Z Metroplánu nevyplývá, jestli se zabývá vybudováním dostatečného množství parkovišť P+R pro cca 350 000 „denních návštěvníků“, kteří dojíždějí denně do Prahy za prací a večer zase odjíždějí domů.

Sociální geograf prof. Luděk Sýkora z Přírodovědecké fakulty UK uvádí, že koncepce Metroplánu je chvályhodná v tom smyslu, že zamezuje rozšiřování města, zahušťuje a využívá brownfieldy. Ovšem na druhé straně poukazuje na to, že tato koncepce je stejná jako koncepce z roku 1995. Takže nic nového.  Podle profesora Sýkory se plán zabývá pouze morfologií, ovšem neřeší lokální centra a občanskou vybavenost, neboli se nezabývá tím, jestli v nové lokalitě budou školky, školy, pracovní příležitosti, doprava. Podle něho je taková dokumentace nekomplexní a neúplná.

Profesor Maier je toho názoru, že autoři MP čerpali z plánů Hamburku a Mnichova a inspirovali se obecnou, poněkud vágní formulací popisu struktur. Ovšem zapomněli, že Němci mají kromě tohoto „obecného“ plánu ještě regulační plán s přesným označením ulic, budov atd. Takový regulační plán nám schází a ani nebude, říká profesor a pokračuje tím, že občanská vybavenost je v MP označena jen bodově, z čehož ovšem není jasné, jestli se jedná například o psychiatrickou kliniku nebo školku.

I inženýr Vojtěch Novotný z Fakulty životního prostředí, Zemědělské univerzity postrádá vyznačení konkrétních záměrů, které se mají v daném místě realizovat. Jako příklad můžeme uvést stanici metra Strašnická, kde je v MP naznačen jakýsi stavební záměr, z něhož ovšem není nikdo moudrý. I senátorka za Prahu 10, Renáta Chmelová, působící v Komisi územního rozvoje MČ Prahy 10, shledává Metroplán pro běžného občana nesrozumitelný a nepřehledný. Právě vágnost formulací o budoucí výstavbě vytváří podle senátorky prostor pro manipulaci.

Červené kontrolky mi svítí kolem plánované radiály, která se napichuje na Vypichu, kopíruje Karlovarskou, prochází Motolským hájem, potom vilovou oblastí Fialka, kde dnem i nocí potěší místní obyvatelstvo hlukem, aby vyústila v mimoúrovňové křižovatce u Hostivic.

Proč musí být znovu zavedena tramvaj na Václavák z Vodičkovy ulice k muzeu a k Hlavnímu nádraží, když jsme si oddechli od randálu a navíc tam máme metro, je naprostou záhadou, kterou chápou možná jen autoři projektu.

Pochvalu zaslouží Plán za to, že určuje výškové regulativy v daných oblastech. Ovšem například v Bubnech je uvedena výška 8, a v závorce 12 nebo i 18. Tato čísla v závorce jsou možnosti „přifouknutí“ budovy o další patra. Takže s tou závazností výšky to nebude tak horké! „Stanovili jsme 21 míst, kde si myslíme, že může být zástavba vyšší,“ říká architekt Koucký.

Dalším důležitým bodem je zachování zeleně. Sdružení Arnika tvrdí ve svém článku „Zastavitelné parky“, že Metroplán ohrožuje dosud nezastavitelné zelené plochy jako zastavitelné a že terminologie Metroplánu nerespektuje předepsanou terminologii ve stavebním zákoně. K zastavitelné a nezastavitelné zeleni se též vyjadřuje web s připomínkami k Horním Roztylům. K názorům Arniky se s protiargumentací ozvali architekti. Klíčová je zde definice tzv. parku ve volné zástavbě. Architekti tvrdí, že park ve volné zástavbě se nesmí zastavovat. Nicméně v Metroplánu se praví, že „stávající budovy (dle katastru nemovitostí k datu vydání Metropolitního plánu) v parku ve volné zástavbě, lze nahrazovat novými stavbami a provádět změny dokončených staveb, pokud nedojde ke zvětšení RPB (regulovaná plocha budovy) na úkor parku ve volné zástavbě o více než 20 %“.

 O zeleni se zmínil v interview z roku 2018 autor Metroplánu Roman Koucký: „Praha je jedno z nejzelenějších měst na světě. Počátkem května přestává být město vidět a začíná být vidět zase až na podzim v listopadu. To si málokdo uvědomuje. Myslím si, že to je jedna z věcí, kterou se společnost musí naučit vnímat. Aktivisti tvrdí, že chrání každou zeleň, ale zeleň není kulturní krajina. Ta vypadá jinak. Nežijeme v divočině. Praha je kulturní město, má krajinnou složku velmi výraznou, ale ta je bohužel neudržovaná. Správa takového rozsahu parků je velmi nákladná. Proto jsou parky, mimo jiné, přerostlé, zarostlé náletem, je v nich od 2. světové války spoustu stromů, které v nich nemají co dělat a chybí v nich vybavenost. K zastavění jsme navrhli pouze 10% těchto ploch.“

Ještě k termínům, v nichž můžete podávat připomínky.

Na městských částech si musíte zjistit termín zasedání Komise územního rozvoje.. Na Praze 10 je to 21.5. Tam můžete zasílat připomínky mailem na adresu [e-mail], které budou roztříděny na zásadní a ostatní a po schválení zastupitelstva zaslány na Magistrát. Doporučuje se zasílat připomínky jak na vaši městskou část, i později na Magistrát.

Oficiální zveřejnění návrhu Plánu bude provedeno 12.6. a začátek podávání připomínek k MP na Magistrát hl. města je od 27.6.

Důležité weby:
https://www.zmenyprahy.cz/praha-zitra/spravujeme-metropolitni-plan/jak-napsat-a-podat-pripominku