Pro a proti kolem Evropské unie

Je Unie přebujelý aparát byrokratů, kteří nám berou svobodu a my z toho nic nemáme, jenom na to doplácíme? Není lepší vystoupit a jít cestou takového Norska?

V současné době se stalo téměř módou nadávat na Evropskou unii, vyjadřovat skepsi nad tím, k čemu je nám dobrá, zaznívají i názory, že si nás EU vlastně kupuje. Není divu. Celá 90. léta jsme byli vystaveni kobercové palbě protievropských názorů, především z děl ODS, jejímž nejvyšším kanonýrem byl a dodnes je Václav Klaus. Na běžícím pásu padaly o Unii výrazy jako „diktát“, nebo dokonce „RVHP“. Klaus v den přijetí do EU neváhal vylézt na horu Blaník a snažil se na záchranu národa povolat blanické rytíře. (ZDE)

Pohříchu nutno konstatovat, že proevropská politická reprezentace neudělala pro získávání „srdcí a myslí“ pro Evropu téměř nic. Výsledky sklízíme dnes: V případném referendu by setrvání v EU podpořilo asi jen 44 % mladých do 35 let. Přitom se obávám, že mnozí z nás o Unii nevědí o moc víc, než že nám zakázala používat název pomazánkové máslo a prodávat dva dny starý gulášek (který je uleželý tak dobrý).

Podívejme se tedy nyní, jak to vypadá s podporou naší země ze strany evropských fondů. Na období 2014 – 2020 bylo České republice přislíbeno spolufinancování ve výši 24,2 miliardy euro, z toho 2,2 miliardy na rozvoj venkova. Z této sumy bylo a bude investováno 6,2 miliardy do výstavby železničních koridorů, 2,5 miliardy do výzkumu a inovací, 2,7 do životního prostředí, 2,6 do boje s chudobou a diskriminací, 1,3 miliardy do vzdělávání, 2,2 miliardy jdou na podporu ekologické ekonomiky a další 1,3 miliardy potečou do podpory konkurenceschopnosti malých a středních podniků, abych z programů jmenoval jen některé.

A co to znamená konkrétně?

Tak například v rámci operačního programu pro životní prostředí a dopravu má být vybudováno v Karviné Centrum pro zpracování komunálního odpadu, plánované investice 218 milionů euro, z toho podpora z evropských fondů 85 %. Dalšími projekty v tomto fondu jsou úsek dálnice D1 Říkovice – Přerov (10 km) v celkové hodnotě 276 milionů euro, podpora EU 85 %, rychlostní komunikace R35 Opatovice nad Labem – Časy, náklady 223 milionů euro, podpora z EU 85 %, rychlostní komunikace R36 Hulín – Fryšták (16 km), náklady 262 milionů, z toho podpora EU 85 %, modernizace železničního koridoru Nemanice – Sevětín, za celkovou sumu 465 milionů euro, podpořeno EU 85 procenty, modernizace železničního uzlu a nádraží Brno (1. fáze) v celkové hodnotě 318 milionů euro, z toho EU 85 %. Přičemž toto jsou pouze některé položky seznamu.

Více než miliarda euro přiteče z fondu Connecting Europe, z něhož budou financovány transevropské sítě v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací. Podpora se týká mimo jiné koridoru Katovice-Ostrava-Brno-Vídeň a Břeclav-Bratislava. Connecting Europe kryje také financování přeshraničních železničních spojení Praha-Norimberk, Mnichov-Wroclaw. Kromě toho má být z tohoto fondu financována modernizace a optimalizace železničních tratí v Praze a okolí. Jako příklad můžeme uvést trasu Hostivař - Hlavní nádraží, náklady 172 milionů euro, podpora 85 %, dále trasa Hlavní nádraží – Praha Smíchov, odhadovaná investice 146 milionů euro, podpora 85 %, optimalizace tratě Černošice – Beroun, 158 milionů, 85 %, dále Lysá/Laben – Vysočany, 300 milionů euro, z toho 85 procent EU.

Kromě těchto fondů jsou dalším zdrojem financování programy jako „Střední Evropa“, do něhož patří devět zemí (Rakousko, Německo, Itálie, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Česko, Maďarsko, Chorvatsko). Zde budou podporovány oblasti jako jsou inovace, energetická efektivita, kultura, životní prostředí, doprava a mobilita. Česko čerpalo z tohoto programu 90 milionů euro.

Dalším programem je „Dunajský region“, v němž k hlavním oblastem náleží mobilita, trvale udržitelná energetika, kultura, turismus, další vzdělávání, zlepšování kvality vody,  management ekologických rizik. V programu je k dispozici celkem 220 milionů euro.

Kromě toho je podporována řada přeshraničních programů pro země jako je Slovensko (90 mil. Euro), Rakousko (98 mil. Euro), Polsko (226 mil.), Německo (103 mil.), Sasko (158 mil.)

Z některých politických stran a od obou Klausů zaznívají stále silnější hlasy pro vystoupení z EU s tím, že by to byla vlastně hračka. Mladý Klaus se nechal slyšet v tom smyslu, že máme urychleně z EU vypadnout a těch pár procent ztráty HDP se nějak zvládne. Myslím, že to je lehkomyslný, zbytečně silácký přístup, který se neopírá o nic. Ovšem část populace bohužel na takové machrování slyší. Pikantní je též přístup některých funkcionářů SPD, která jak známo silně lobbuje za vystoupení z EU. Její čelný představitel, silně protidotačně zaměřený pan R. Fiala, získal podle informací HN pro svou úklidovou firmu IF Facility za čtyři roky 160 milionů na státních dotacích.

Nicméně pro ty, kteří jsou ochotni zvažovat pro a proti, uvádím následující fakta:

Po vystoupení z EU bychom museli počítat s následující situací: Zaprvé by došlo k obnovení hranic a z toho vyplývající dlouhé fronty nejen pro české turisty, ale především pro kamiony, které mají v přesný okamžik dodávat komponenty pro výrobní závody (just in time dodávky). Vícehodinové čekání by v podstatě ochromilo výrobu v závodech jako je Škoda Mladá Boleslav nebo Nošovice a není záruka, že by takové firmy díky tomu, ale i pro politickou nejistotu, ze strachu o investice ze země neodešly. Následná vlna nezaměstnanosti by pro náš stát byla pohromou, se všemi sociálními důsledky (kriminalita, chudoba). "Členství v Evropské unii nám dává značku země, která patří k uznávanému celku. Vystoupení a samotné období před ním by vedly ke ztrátě důvěry investorů," říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Německý politik Norbert Lammert upozorňuje v HN, že možnost prodávat své zboží na evropském trhu bez celních omezení, je pro ČR naprosto klíčové, jelikož asi 85 % celkového exportu míří do EU. Po odchodu západních firem by v Česku vznikla nezaměstnanost stovek tisíců lidí. Srovnávat brexit s českým vystoupením z Unie podle Lammerta nelze, protože Británie vyváží do EU mnohem méně než my a navíc má „speciální vztahy“ s USA.

Další nevýhody pro běžného občana by zahrnovaly například dražší volání, platby u lékaře, ztíženou práci v zahraničí, konec studia v zahraničí, zdražení dováženého zboží kvůli poklesu hodnoty měny, zaostávání ve vědě a výzkumu, horší infrastrukturu silnic a železnic, konec uznávání kvalifikace.

O této problematice jsem psal již ZDE.

Lobbisté výstupu z Unie argumentují tím, že bychom mohli navázat dohodu o evropském hospodářském prostoru (EWR) jako má například Norsko, Island nebo Lichtenštejnsko. K tomu je však nutné vědět: Norsko je i nadále závislé na evropském trhu, 80 % ropy a plynu jdou do EU. Norsko má sice přímý přístup na evropský trh, ale má zároveň povinnosti jako členské země. Musí zachovávat čtyři svobody. Volný pohyb kapitálu, zboží, služeb a osob (volný pohyb osob Británie nehodlá respektovat). Norsko musí zrovna tak jako členské země EU implementovat do národního práva směrnice EU. Výjimky tvoří spravedlnost, domácí a bezpečnostní politika, zemědělství a ještě pár jiných oblastí. Norsko přebírá z EU velmi mnoho pravidel a nařízení, v případě zanedbání hrozí sankce. Za přístup na evropský trh musí Norsko ročně platit 388 milionů euro. Přepočteno na jednoho obyvatele to dělá 76 euro ročně. Což není o mnoho dražší než plné členství například Británie, které stálo v roce 2011 na jednoho obyvatele 89 euro. Navíc norská vláda Británii od referenda o brexitu odrazovala s tou argumentací, že Norové musejí platit vysoké příspěvky, musejí dodržovat pravidla Evropské unie, ale nemohou do jejich tvorby vůbec  mluvit. Nehledě na to, že Norsko nyní žije ve strachu, že v důsledku odchodu Británie a výpadku financí v evropském rozpočtu, Unie zvýší příspěvky nečlenským zemím.

Nyní ještě jaké jsou nevýhody Evropské unie:

Často slýcháme, že Unie má přebujelý byrokratický aparát. Ano, zaměstnává  celkem 55 000 úředníků, nicméně uvážíme-li, že tento počet spravuje kontinent čítající nějakých 510 milionů obyvatel a že německá automobilka MAN zaměstnává 54 000 lidí, tak to není celkově taková tragédie.

Další z nedostatků EU je její „přeregulovanost“ v některých oblastech. Některé směrnice se vydávají na celoevropské úrovni, přestože jejich vydání by bylo vhodnější na úrovni národní, v závislosti na daných podmínkách té které země. Jako příklad zde poslouží směrnice o lanovkách z roku 2000, podle níž se mají řídit i země, které žádnými horami nedisponují (např. Berlín).

Oprávněná výtka se týká zdlouhavých schvalovacích procedur při žádostech o dotace. Zde se počítá v řádu jednoho i více roků, než žadatel obdrží stanovisko úřadu. Čtvrtina českých malých a středních podniků v důsledku složitosti a náročnosti schvalovacího řízení nemíní v budoucnu o dotace žádat.

Často je Evropské unii předhazována nedostatečná demokratičnost institucí, tzv. demokratický deficit. Kritika se mimo jiné snáší na fungování Rady ministrů. To je kromě Evropského parlamentu další legislativní orgán, složený ze zástupců národních vlád. V důsledku toho není oddělena nadnárodní legislativa od národní exekutivy a na základě toho má Rada ministrů větší moc, neboli kompetence než Evropský parlament, jenž má naopak ve srovnání s Radou vyšší legitimitu.

Zarytí opozičníci vůči EU samozřejmě řeknou, že to jsou všechno tvrzení proevropských hujerů, kteří si dobře v EU žijí a nás chtějí zavléct do národní zkázy. Těmto lidem doporučuji sledovat osud Británie a prognózy britských ekonomů ohledně dalšího fungování Anglie po brexitu. Anebo že by i britští ekonomové byli evropští hujeři?

Zdroje:

https://archiv.ihned.cz/c1-66033520-k-cemu-nam-je-evropska-unie-mladi-cesi-by-v-pripadnem-referendu-nehlasovali-pro-clenstvi-v-eu

http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prezidentuv-vystup-na-blanik-pripomina-deska

https://archiv.ihned.cz/c1-66047960-czexit-by-podle-ekonomu-vzal-praci-statisticum-lidi?

https://mmr.cz/cs/Uvodni-strana

https://archiv.ihned.cz/c1-66048040-firma-mistopredsedy-spd-fialy-vyrazne-tezi-z-dotaci