Sociální autoritář

Je rozumné podporovat autoritativní lídry, kteří se tváří zpočátku sociálně? Nepovede další podpora ANO k ochromení demokracie? K čemu máme zákon o střetu zájmů?

Intenzivně probíhající debatu o střetu zájmu považují příznivci premiéra za nespravedlivý útok pravice a médií na chudáka poctivého podnikatele a nalézat na něm nějaký podivný „střet zájmů“ je plodem závistníků, politických oponentů, kteří mu upírají politickou legitimitu, „vyšinutých lidí“,  (viz  V. Bělohradský, Právo z 15.12.), podplacených atd. atd. Je trapné, jak se členové ANO a fanoušci Babiše snaží při obhajování neobhajitelného kroutit a vytáčet, nemajíce žádné závažné argumenty. Souvěrci AB, jako například profesor Václav Bělohradský, argumentují tím, že Babiš  má sociální cítění a kdyby padnul, mohla by se k moci dostat pravice a to by bylo pro společnost špatně. Tyto názory svědčí o tom, že fan klub AB nechápe, o co demonstrantům a kritikům jde. Nikdo nezpochybňuje vítězství ANO. Řeč je výhradně o premiérovi a jeho nahrazení ve funkci. Jistě: Pravice se svým bagrováním státu zkompromitovala a prostého občana svými plány děsí. Dá se říct, že vlastně Babiše vygenerovala a k jeho voličům se přidali komunističtí nostalgikové, kteří mají pocit, že teprve nyní, paradoxně v objetí s třídním nepřítelem, mohou uskutečňovat své bohulibé záměry pro blaho země, ne-li celého světa.

Je však rozumné podporovat někoho, kdo slibuje sociální výhody a zároveň má našlápnuto k autoritativnímu způsobu vlády? Je jisté, že nedopadneme jako Maďarsko? (o tom jsem psal ZDE) Stojí sociálno výš než občanské svobody a prestiž státu? Aniž bych to chtěl stavět na stejnou rovinu, ale sociální byl přece, jak známo, i jistý pán v Německu, který pak způsobil světu peklo.

 Je vůbec záhadou, jak mohla být oligarchovi této ráže zaregistrována jeho osobní strana, když se od začátku o jeho obchodních aktivitách vědělo. Přitom náš zákon o střetu zájmů z roku 2006 hovoří jasnou řečí:

(1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) aţ i) nesmí

            a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost (Hlava III, odst. 1, zákona o střetu zájmů, ZDE)

a dále

Veřejný funkcionář nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že

a) využije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu... (Hlava II, odst. 2, zákona o střetu zájmů,).  

Pro tyto případy na Západě existují pevně daná pravidla hry. Například v Anglii je od veřejných činitelů požadováno, aby detailně přiznávali akciový majetek přesahující jedno procento z upsaného akciového kapitálu. Podle takzvaného Kodexu chování musejí členové vlády i poslanci hlásit veškeré své finanční zájmy, které se zapisují do Registru zájmů a jsou zveřejňovány na internetu. Takový seznam byl poprvé zveřejněn v roce 2009.

Bude zajímavé sledovat, jak se Andrej Babiš v aféře střetu zachová.  Takzvaný „slepý fond“ nepřichází u Agrofertu v úvahu, neboť  tyto fondy se týkají pouze akciového majetku. Zdá se, že jediné čisté řešení pro našeho premiéra by bylo své impérium prodat a zůstat v politice, nebo dále podnikat a politiku opustit.

Zbývá než doufat, že v novém roce přece jen dosáhneme „bezbabiší“ a premiérem bude z ANO někdo jiný.