Prezidentské klání na Primě

Na Primě se nedalo ubránit dojmu, že hraje Benfica Lisabon s Realem Madrid. Umějí vůbec české televize uspořádat tento typ pořadu, který bude mít švih, vkus a kandidáti se do sebe názorově „zakousnou“?

Nejdřív museli televizní diváci, kandidáti i publikum vydržet drahné minuty, než jakási Klára z obrazovky zasvětila do tajů politického dění publikum teenagerů. Lesklý moderátor sice stále hovořil o tom, jak čas letí, ale plýtvat časem, než se z obrazovky vyžvaní Zahradil a Klára mu nějak nevadilo. Podněcoval publikum, aby fandilo a když publikum fandilo, tak zase umravňoval, aby tolik nekřičelo, že potom neuslyší nic. Každých dvacet minut ohlašoval světobornou zprávu, kolik diváků právě sleduje televizi, což bylo kvitováno huronským řevem. Co však lesklý moderátor „neošéfoval“, byla taková maličkost, jako je délka projevu každého z kandidátů. Zeman hovořil podstatně déle.

Celková úroveň otázek a jejich zodpovídání bylo mělké, nikterak věci neanalyzovalo, šlo jenom o to zahrát na emoce svých a protilehlých týmů.

Zeman jako vždy nasadil svou obrovskou zbraň - smysl pro humor - proti níž suchopárný, slušný Drahoš neměl protizbraň. Zeman se pro televizi takticky umravnil, nepoužíval své běžné vulgarismy a hulvátství, což ovšem neznamená, že jestli podruhé usedne na Hradě, tak že tyto vlastnosti znovu nebude používat. Jeho argumentace byla mnohdy nepravdivá, ovšem zemanovsky suverénně přednesená. Jako příklad může posloužit tvrzení o tom, že pro ozbrojení národa bylo potřeba přijmout ústavní zákon, jelikož jenom ústavní zákon může být silnější než směrnice EU (https://demagog.cz/politici/168?page=2). Další demagogií Zemana bylo tvrzení o tom, že kdyby v klubu Betaclan byli ozbrojení občané, tak nedošlo k takovému krveprolití. Zní to hezky ovšem: Zeman už nedodal to, že do klubu se přes bodyguardy nikdo s bouchačkou nedostane! Co se týče poměru pronášených pravd a nepravd je skóre podle serveru Demagog.cz u Zemana: Pravda 311 krát, nepravda 118 krát. U Drahoše: Pravda 74 krát, nepravda 4 krát.

U Drahoše zarazilo hned několik chyb. Tak například hned první (nepřípadnou) otázkou na Zemana, jestli měl za pětileté funkční období nějaký špatný zážitek, Zemanovi nahrál na smeč. Samozřejmě, že si to Zeman vychutnal. Další lapsus vědecky myslícího člověka bylo tvrzení o ruských tajných službách, které údajně zasahovaly do parlamentních voleb. Drahoš to pronesl, aniž by pro to měl nějaký důkaz.

Kde se nejistě působící Drahoš vzpamatoval, bylo až ke konci debaty, kde na Zemanův neověřitelný výrok o tom, že kancléřce Merkelové o muslimské migraci řekl, že když si někdo pozve někoho domů, tak ho na oběd nepozve k sousedům, Drahoš kontroval tím, že to byl pouze bonmot, který nemohl migraci nijak řešit. Schůzka byla neveřejná a není z ní žádný záznam.

 To, že Drahoš proti velkopansky jednajícímu Zemanovi, působil jako žáček proti panu profesorovi, neznamená, že Drahošovy názory jsou špatné.

Nechme se překvapit, jestli do čtvrtka získá sebejistotu a jestli ČT bude schopna uspořádat debatu na úrovni.